O nás
Kesík
Arko
Monty
Framík
Přátelé

Poslední změna: 18.7.2018
wind energy certificate

Návštěvnost
Dnes:12
Celkem:27411

Aktuality


<<-- 11-20/347 -->>
28.4.2017
Velikonoce v Novohradských horách
4 dny volna, to přeci nemůžeme zůstat doma. A tak po docela dlouhém hledání objeven pension v objektu bývalé celnice, poblíž města Nové Hrady. Jeli jsme i s bráchou a Marťou, a všici 3 psíci. Ubytování bylo trochu slabší, je to vyloženě psí pension a tak je uzpůsoben tomu, že tam raději moc věcí nedají, protože by o ně pravděpodobně přišli. Ale o to hezčí bylo okolí. V sobotu a v neděli jsme se vydali na větší tůru. V sobotu jsme si naplánovali procházku po jednom z největších parků u nás, právě v Nových Hradech. V neděli jsme se vydali do divočiny, na vyhlídku do Rakouska. A v pondělí jsme vylezli na tamní vyšší kopce, to byla pořádná chumelenice, naštěstí v lese to bylo klidnější. 4 dny utekly jako voda a já už se teď těším na další výpravu do koutů naší přírody, nabíjí nás to, baví nás to a máme to rádi:-)
obrazek

1.1.2017
Napadl nás hovawart:-(
Při jedné ranní procházce, když jsme se vraceli z vyhlídky, nás napadl hovawart od malíře, který po nastěhování maloval spodní byt. Páníčkové kecali, nechali otevřenou branku a pes vylítl a rovnou se pustil do pejsků. Vůbec jsem nestihla zareagovat, navíc jsem si myslela, že je to fena a bude v pohodě. Ovšem co začala s klukama dělat, to mi tuhla krev v žilách. Takovou hroznou agresivitou se pustila nejprve do Kesíka, potom do Framíka. Je to velký pes, váhu odhaduji tak na 60 kg. Rychle mi došlo, že pejskům jde o život, tak jsem se snažila psa odtrhnout (což vzhledem k jeho síle moc nešlo), a pak mi nezbylo nic jiného, než do něj kopat. Ovšem jak bylo namrzlo, tak jsem si akorát namlátila, odřela koleno a loket a když jsem viděla, že už si ho konečně odtáhli domů, tak jsem v šoku zůstala ležet na silnici. Rychle jsem se probrala a zkontrolovala pejsky, jestli jsou vcelku a když jsem zjistila že jo, tak jsem se dobelhala domů. Znova jsem pejsky zkontrolovala, Framík měl asi pohmožděnou nohu, Kesík byl v pohodě. Takže na to, jak to vypadalo, to dopadlo vlastně skvěle. Ještě, že jsou kluci tak chlupatí. Čeho jsem se však bála, je psychika. Framík se zdál první den docela dobrý, ale od včerejška všechno hrozně vyštěkává, bojí se velkých psů. Bude to nějaký čas trvat, než se to zlepší, jestli vůbec. Takový strašný zážitek. A navíc Framík byl se všemi pejsky za dobře, vrtěl ocáskem, takový dobrák. A během jednoho dne, kdy ho napadne takhle velký pes, zcela bezdůvodně, všechno zničí. Máchala s ním jak s hadrem na podlahu a on jenom hrozně brečel. Jelikož se to stalo už podruhé v tomto roce, rozhodla jsem se pořídit si obušek, a když už nic jiného, aspoň budu mít v ruce něco, čím mohu takhle velkému psu způsobit bolest a zabránit nejhoršímu. Protože myslet si, že si své psi budou všichni hlídat, to je hloupost.


1.1.2017
Vánoce v Kašparských horách
Na Vánoce jsme tentokrát vyrazili do Kašperských hor. Ubytování jsem našla na internetu, bylo vybráno jako to nej za rok 2016 pro ubytování s pejsky. Mě to přišlo hodně podobné, jako ostatní pensiony, ale ta velká louka hned za domem měla něco do sebe. S Vojtou a pejskama jsme každý den nachodili okolo 20 km, stačilo nám to, zbytek jsme koukali na pohádky. Na štědrovečerní večeři byla rajská s kolínkama, no byla to premiéra, přiznávám. Viděli jsme hrad Kašperk, kde se točil Anděl páně, prošli jsme naučné stezky o zlatokopectví, viděli staré štoly. Lidí bylo hrozně málo. Poslední den jsme vyjeli za sněhem do Zadova (Churáňov), ale nedočkali jsme se, ale procházka byla super. Takže za nás Vánoce super:)
obrazek

23.11.2016
Arčínek odešel do psího nebe...:-(
Arčínkův stav se moc zhoršil, a tak se Vojtovi rodiče rozhodli ho už dál netrápit a zajeli s ním na veterinu, a to ve čtvrtek 17.11. Vojta mi to řekl, když jsem přijela domů z tréninku a bylo to pro mě velký šok. Nevěděla jsem, že je na tom tak špatně, co jsem ho naposled viděla, tak na tom byl ještě docela dobře. I teď je to ještě hodně těžké o tom psát. Ale jednou věcí jsem si jistá. A to že i když neměl ze začátku života moc štěstí, narodil se nemocný, do roka života prodělal těžké operace, tak potom měl moc krásný a spokojený život, a to díky Vojtovým rodičům. Mnozí pejskové by mu mohli závidět, co všechno měl možnost vidět, zažít a prožít. A prodloužili mu několikanásobně jeho život. A za to jsme jim moc vděční...
obrazek

31.10.2016
Framíček oslavil 1. rok!!!
19. října oslavil Framíček své první narozeniny. Padlo to na středu, a akorát jsme balili do Londýna, tak nebylo moc času na pořádnou oslavu, ale určitě mu to vynahradíme. Je to rebel, takhle aktivního psa jsme doma ještě neměli. Začali jsme znova trénovat na zahrádce, skočil, tunel, obíhačky a kluk je to tedy velmi chytrý. Včera jsme dovezli i slalom a lepší tunel, tak máme co učit. Začali jsme jezdit do Berouna do kryté haly, tam se nám líbí a zkusíme ještě trénovat u Tondy, jestli nám to bude víc sedět, jak v září. A uvidíme. No nevím, co s tím pošukem budeme nyní, když je brzy tma, dělat, on snad začne dělat stojku a salta vzad, jenom aby se zabavil. Jestli jsem chtěla aktivního pejska, tak Framík tedy překonal všechna očekávání (což má dopad na nás i na náš byt:)).


27.9.2016
Haf, naší páničci se vzali!!!
V sobotu 24.9. se nám naši páníčci vzali. Svatba byla na zámku v Zákupech a následná oslava probíhala na Českém ranči. Sešlo se přes 30 lidí. Počasí nám přálo, atmosféra byla klidná a myslím, že se to většině lidí líbilo. My jsme byli nejprve zavření doma u dědy a babí na Špičáku, a večer si pro nás přijeli a taky nám ukázali, kdeže se to slaví. Během svatby se nám moc nevěnovali, no ale teď nás vydrbávají o sto šest, asi jim taky bylo líto, že jsem tam s nimi nemohli být. Tak těm naším dvou páníčkům posíláme velké olíznutí nosu a uší a přejeme hodně štěstí!
obrazek

2.8.2016
Švédsko 2016
Po roční pauze jsme se na dovolenou opět vrátili do Skandinávie, tentokrát trochu Dánska a hlavně Švédska. A bylo to krásné. Vojtovi rodiče nám opět svěřili jejich bydlouška, který nás celou dobu vozil po národních parcích ve Švédsku. Viděli jsme moře, lesy, močály, jezera. V Dánsku jsme navštívili ostrov Romo s mega moc velkou pláží, takovou jsem v životě neviděla. Psíci na volno (sice nesměli, ale to jsme zjistili až druhý den ráno), moře...Z Dánska jsme potom putovali do Švédska, kde jsem začali objíždět národní parky. Většina z nich jsou trpaslíci, co se dali obejít za pár hodin. Jeden park byl u moře, druhý ve skalách, další v močálech, jiní v lesích. Bylo to pestré a desítky km dřevěných chodníčků vše jenom krásně doplňovaly. Ve Švédsku jsou k turistům vstřícní, na netu vše perfektně zpracované, na parkovištích letáčky s mapkami, zázemí, informace. A vše v perfektním stavu a zdarma. Dokonce i gril s naštípaným dřívím. Nevím, jak dlouho by toto u nás vydrželo. Putování nám trvalo přes 14 dní, v polovině Švédska jsme to otočili a začali se vracet. Vojtovi se nejvíc líbil národní park v tundře a koupání v jezeře. Mě zase uchvátily 2 rašelinná jezírka, jak něco tak krásného může příroda vytvořit...A co psíci? Tak ti byli také spokojení. Sice bylo vedro, v národních parcích často na vodítku, ale byli s námi a v přírodě a to je pro ně to hlavní.
obrazek

24.6.2016
Prodloužený víkend v Českém ráji
V neděli po obědě jsme s mamkou a psíkama vyrazili do Českého ráje, kde jsme měli zamluvený pension kousek od hradu Trosky. Hned první den jsme se šli na hrad podívat, bylo to večer, když opadl nával turistů a bylo to moc fajn. Druhý den dopoledne pršelo, tak jsme na tůru vyrazili až odpoledne a došli jsme k zámku Hrubá Skála. Poslední den jsem vymyslela okruh kolem rybníků a zase k hradu Trosky, kde jsme si dali dobrý oběd. Kluci to zvládli parádně, často mohli být na volno a to si užívali. Framík řádil v místních studánkách, chytal ho jeho běhací amok. Určitě se sem někdy zase vypravíme, je to kousek od Lípy a ideální třeba na kolo.
obrazek

13.6.2016
Rokycanská skočná
Poslední závody v jarním období se konaly v Rokycanech. Znám místní, jezdila jsem s nimi na tréninky do haly za Beroun. Běhal se jumping a dvě zkoušky. V jumpingu jsem Montíka špatně vyvedla, a byla z toho odmítačka, a potom už jsme to doběhli bez chyby a stačilo to na 5té místo. Obě zkoušky potom dal Montík čistě a splnil si poslední dvě potřebné pro přestup do elitní třídy A3. No nevím, jestli přestoupíme, ale potěší to, po tolika letech. Myslím, že úspěchu, kdy jsme byli 2x na bedně (první a třetí) pomohlo i fajn počasí a pohodová atmosféra. Tak uvidíme, co bude dál. Nyní se těšíme na dovolenou do Švédska, kde pejsky hezky provětráme...A jak to bude na podzim, to uvidíme, jak na tom budou kluci zdravotně.


6.6.2016
Dvoudenní závody v Lukášově u Jablonce nad Nisou
Další závody v pořadí se konaly v krásném horském prostředí mezi Libercem a Jabloncem v Lukášově. Každý den se běželi dvě zkoušky a nakonec jsem se přihlásila jenom s Montíkem, Kesík v týdnu párkrát kulhal, tak jsem to nechtěla pokoušet. Framík byl na socializaci a potkal se na závodech s dalšími štěndy. No takové skóre jsme už dlouho nedali, nedoběhli jsme ani jeden běh. Musím říct, že to byly takové tréninkové závody, Montík začal skákat kladinu a tak jsem ho vracela. V jednom běhu to vypadalo nadějně, diskl se však na předposlední překážce. Takže výsledky žádné, a tak jsme byli aspoň brzy doma. Poslední závody na jaře máme příští týden, tak snad se trochu ochladí a bude se lépe běhat. Montík to v těchto teplech chudák vůbec nedává.



<<-- 11-20/347 -->>